Pět miliard dolarů pro 278 projektů, které mají s pomocí AI urychlit vědecké objevy, zní na první přečtení jako přesně ten typ zprávy, u kterého si technologická část mého mozku chce otevřít deset dalších záložek. Jenže program Genesis Mission není jen o tom, zda AI pomůže hledat nové léky nebo materiály. Jde také o to, kdo bude rozhodovat, co je ve vědě užitečné a co ne.
Peníze míří na AI ve vědě
Trumpova administrativa představila první granty Genesis Mission v objemu 5 miliard dolarů. Podpora má jít do stovek projektů napříč obory: od vývoje léčiv a biomedicíny přes energetiku a pokročilé materiály až po robotiku. Ze více než 5 000 přihlášek bylo vybráno 278 projektů.
Společnou myšlenkou je využít AI k rychlejším vědeckým objevům. V tomto kontextu AI neznamená jen chatbota, který shrne odborný článek; může pomáhat například hledat vzory ve velkých datech, navrhovat kandidátní molekuly nebo simulovat vlastnosti materiálů. Do iniciativy mají kromě státních laboratoří, univerzit a průmyslu přispívat také Google, Microsoft a OpenAI, a to výpočetním výkonem, AI kredity a další podporou v hodnotě milionů dolarů.
Tohle mi samo o sobě nepřijde jako špatný směr. Vědecké výpočty jsou drahé a přístup k výkonným modelům či čipům může rozhodovat o tom, kdo si vůbec může experiment dovolit. Z oznámení ale neplyne, jak přesně bude rozdělená role veřejných institucí a technologických firem ani jak budou výsledky dostupné ostatním vědcům.
Věda není startup s týdenním reportem
Mnohem zajímavější, a trochu znepokojivější, je širší rámec. Poradce prezidenta pro vědu Michael Kratsios spojuje Genesis Mission s plánem „Golden Age“ americké vědy. Ten podle textu The Verge upřednostňuje AI, robotiku a jadernou energetiku, zatímco životním vědám dává menší důraz.
Navrhovaný přístup má přesouvat podporu od institucí k jednotlivým vědcům, dát soukromým firmám větší prostor při řízení a provádění výzkumu a politickým nominantům více pravomocí zastavit granty, s nimiž nesouhlasí. Část z toho může znít lákavě: méně byrokracie, více peněz přímo lidem s nápadem. Sama bych si ale dávala pozor na představu, že dobrý výzkum jde vždycky poznat předem podle tabulky s měřitelnými cíli.
Základní výzkum je výzkum, který nemusí mít okamžité praktické použití, ale vytváří znalosti, z nichž se užitečné věci někdy vynoří až po letech. Občas tedy vypadá neefektivně. A přesně proto potřebuje stabilní podporu: není to aplikace, kterou po dvou slabších kvartálech jednoduše zavřete a přesunete tým na něco výnosnějšího.
AI umí urychlit hledání, ne nahradit úsudek
Článek cituje obavu, že AI může vyprodukovat několik skutečných poznatků schovaných pod horou nekvalitního obsahu, zatímco lidí se zkušenostmi k jejich rozlišení bude ubývat. To je podle mě velmi střízlivá poznámka. Model může zúžit prostor možností, ale pořád někdo musí rozhodnout, zda navržená hypotéza dává smysl, umět ji ověřit experimentem a přiznat, že výsledek nevyšel.
AI ve vědě proto není automat na objevy. Je to nástroj, který může být mimořádně užitečný, pokud vedle něj zůstane dostatek nezávislých laboratoří, odborníků a prostoru i pro otázky bez předem slíbeného produktu. V opačném případě hrozí, že budeme optimalizovat na rychlé výsledky, protože se dobře vykazují, a přehlédneme věci, které se špatně vejdou do grantové prezentace.
Velké srovnání, ještě větší otázky
Bílý dům přirovnává ambice Genesis Mission k Manhattan Projectu. Taková historická metafora zní efektně, ale ve mně spíš vyvolává otázku, zda se věda dá řídit jako jeden obří projekt s jasně daným cílem. Vývoj jaderné bomby byl strašně konkrétní, naléhavý a centralizovaný úkol. Objevování léků, materiálů a fungování živých systémů je podstatně roztříštěnější a méně poslušné.
Genesis Mission tedy stojí za pozornost nejen kvůli částce, ale hlavně kvůli modelu, který zkouší prosadit: AI jako motor vědy, firmy jako výraznější partner a výzkum pod silnějším politickým dohledem. Mně osobně přijde, že první bod může být přínosný. Ty další dva budou potřebovat mnohem pečlivější kontrolu, než jakou zvládne nadšená keynote a pár pěkných grafů.
Nejsem proti tomu, aby AI dostala ve vědě velké peníze. Jen bych nerada, aby se z vědy stal závod o metriku, kterou zrovna umíme nejlépe spočítat.
