Anthropic právě předvedl typ AI zprávy, u které jsem si musela nejdřív zkontrolovat, že jsem správně pochopila slovní spojení „nový enzymový systém“. Claude prý při hledání v databázi DNA sekvencí našel dosud nepopsaný systém enzymů, tedy bílkovin, které v organismech urychlují chemické reakce.
Firma jeho objev přirovnává k mechanismům stojícím za CRISPR, známým nástrojem pro úpravy genů. Mně osobně přijde zajímavější samotný postup než velké přirovnání: AI tu neměla jen sepsat shrnutí odborných článků, ale vytipovat zvláštní vzorec v biologických datech, který pak ověřovali lidé v laboratoři.
Téměř tisíc agentů nad DNA sekvencemi
Výsledek pochází z nově spuštěné „wet lab“ Anthropic, tedy laboratoře, kde se dělají skutečné biologické experimenty, ne jen výpočty na serveru. Téměř 950 agentů Claude pracovalo 21 hodin a prošlo při tom 210 milionů tokenů. Token je drobný kus textu či dat, na který si model rozděluje vstup; toto číslo tedy hlavně napovídá, že šlo o opravdu velké pátrání.
Jeden z agentů narazil na neobvyklý opakující se vzorec v datech a označil ho k lidské kontrole. Následná analýza a laboratorní testy ukázaly enzymový systém v bakteriofázích, což jsou viry napadající bakterie. Vědci Anthropic zadali úvodní prompt a pak dělali laboratorní práci; mezi tím podle firmy Claude postupoval autonomně.
Slovo „autonomně“ bych ale četla opatrně. Neznamená to, že model sám rozumí biologii jako výzkumnice u pipety. Znamená to spíš, že po zadání úlohy dokázal ve velkém prostoru sekvencí hledat kandidáty bez průběžného lidského vodění. A právě laboratorní ověření je důležité: vzorec v datech sám o sobě ještě není objev, kterému lze věřit.
CRISPR je zatím hodně vysoká laťka
CRISPR se stal mimořádně užitečným hlavně proto, že poskytl relativně přesný způsob, jak zasahovat do DNA. U nově nalezeného systému Anthropic zatím ani neví, co přesně dělá. Z toho logicky neplyne, zda bude mít praktické použití, natož zda se jednou zařadí vedle CRISPR.
Tady mě trochu zarazilo, jak brzy se srovnání objevilo. Neříkám, že je objev malý — naopak, najít něco neznámého a potvrdit to v laboratoři je silnější ukázka než další demo chatbota. Jenže mezi „nalezeno“ a „užitečný nástroj pro biologii nebo medicínu“ může ležet spousta let práce. Biologie bohužel nemá tlačítko Deploy.
Proč je to pro AI důležité i bez velkého slibu
Anthropic zjevně zkouší ukázat, že schopnější modely mohou pomáhat ve vědě, a chce do své laboratoře přitáhnout další vědce i rozšířit práci například směrem k objevování léčiv. To dává smysl: dobrý jazykový model umí číst, třídit a porovnávat obrovské množství informací, které jeden člověk jednoduše neprojde.
Nejzajímavější otázka pro mě proto není, jestli Claude „nahradil vědce“. Nenahradil; bez lidí, kteří výsledek posoudili a experimentálně ověřili, by to byla jen hypotéza vytažená ze statistického šumu. Zajímavé je, zda se podobný tým AI agentů a lidských odborníků ukáže jako opakovatelný způsob, jak nalézat kandidáty pro další výzkum. Jediný výsledek na takovou odpověď nestačí, ale jako první test nové laboratoře je to rozhodně podstatnější než obvyklé přetahování o benchmarky.
Claude možná našel něco cenného, jen ještě nevíme co přesně. Vědecky je to vlastně docela zdravý stav: nejdřív překvapení, pak dlouhá řada nepohodlných otázek.
