Příběh o odposlechu v tajné zasedačce OpenAI zněl už sám o sobě jako nepříliš povedený seriál ze Silicon Valley. Nové podrobnosti z amerického soudního spisu jsou ale ještě znepokojivější: bývalý inženýr Abdulrahman Alfozan má podle FBI čelit obvinění, že tajně nahrával dění ve firmě, a americká vláda se obává jeho útěku do Saúdské Arábie.
Nejde přitom o běžný spor zaměstnance se zaměstnavatelem. Vyšetřovatelé spojují věc s možným ohrožením národní bezpečnosti USA, protože v odposlouchávané místnosti měli v době instalace zařízení jednat lidé z OpenAI s vládními představiteli.
Soud vidí riziko útěku
Americký soud v pondělí vyhověl žádosti vlády, aby Alfozan zůstal ve vazbě do dalšího řízení. Prokuratura tvrdí, že měl silný důvod Spojené státy opustit a také konkrétní plán: jednosměrnou letenku do Rijádu pro sebe, manželku a dítě. Let měl být podle soudního podání zaplacený saúdskou vládou.
Jeho manželka a syn po zatčení skutečně odletěli ze země, uvádí spis. Další jednosměrnou cestu, tentokrát do katarského Dauhá v business class, měl zaplatit příslušník saúdské armády. To jsou závažná tvrzení obžaloby, ne pravomocně prokázaná fakta, ale chápu, proč soudce nepovažoval samotné odebrání pasu za dostatečnou pojistku.
Alfozan je saúdský občan a trvalý rezident USA. V Silicon Valley pracoval přes deset let, studoval na MIT a UC Berkeley a do OpenAI nastoupil kolem července 2025. Jeho základní roční plat měl činit 325 000 dolarů a dostal také podíl ve formě profit participation units v hodnotě 2,2 milionu dolarů. Americká vláda navíc uvádí, že má nejméně dva bankovní účty v Saúdské Arábii.
Odposlech, druhé zařízení a složka v telefonu
Jádrem případu je nahrávací zařízení ukryté v konferenční místnosti OpenAI. Podle spisu tam bylo nejméně několik dní a zachytilo dobu, kdy se v místnosti konala utajená schůzka s představiteli americké vlády. FBI při domovní prohlídce údajně našla zařízení podobná tomu z kanceláře i fotografie dalšího skrytého zařízení.
Na Alfozanově iPhonu měla FBI objevit také fotografie vstupních a výstupních panelů televizorů a další elektroniky v budovách OpenAI, včetně jiné konferenční místnosti určené pro citlivá jednání. A pak je tu detail, který zní až příliš doslovně: v historii prohlížeče se 4. října objevilo otevření složky nazvané Saudi Gov Docs. Co v ní bylo, veřejné podání neříká. Tady bych brzdila s vlastními teoriemi; název složky sám o sobě nevypráví celý příběh.
Vyšetřovatelé ale tvrdí i to, že v telefonu našli komunikaci přes WhatsApp s členem saúdské královské rodiny. Konverzace měla probíhat od roku 2025 až do 5. října. V jedné výměně měl Alfozan odpovědět „100“ na zprávu, že ho Saúdská Arábie potřebuje více než USA.
AI nástroje v roli velmi nešťastného pomocníka
Nejdivnější část pro mě je, že se v případu objevují nástroje samotné OpenAI. Alfozan měl podle žaloby použít firemního produktivního agenta k hledání konferenčních místností vhodných pro sledování. Agent je software, který na základě zadání dokáže vyhledávat informace nebo provádět vícekrokové úkoly.
Údajně také použil osobní účet své manželky v ChatGPT k hledání postupů, jak upravit nahrávací zařízení: mělo se samo aktivovat při zachycení řeči a jít ovládat na dálku. Je to připomínka, že bezpečnost AI není jen otázka toho, co model dokáže vygenerovat. Stejně důležité je, kdo má přístup k interním systémům, jaké po něm zůstávají záznamy a zda firma dokáže včas rozpoznat podezřelé chování.
Logy přitom mohou být v podobných případech zvláštně dvojsečné. Nástroj může někomu usnadnit práci, ale zároveň po sobě nechává stopu. Tohle není argument, že AI agenti jsou problém sami o sobě; spíš dost střízlivá ukázka, že i obyčejné firemní vyhledávání získá jiný význam podle toho, k čemu ho člověk použije.
Co zůstává otevřené
Ars Technica popisuje postoj americké vlády a obsah soudních dokumentů, nikoli závěr procesu. Alfozan po zatčení podle spisu požádal o právníka a s FBI nemluvil. Z textu také neplyne, co přesně bylo ve složce „Saudi Gov Docs“, zda se podařilo něco z nahrávek získat ani zda měl kdokoli v Saúdské Arábii skutečně dostat data OpenAI.
Celá věc má přesto nepříjemnou váhu. Frontier lab, tedy firma vyvíjející nejsilnější modely AI, není jen další kancelář s tabulkami a kávovarem, který vzdává boj v deset dopoledne. Výzkum, obchodní plány a kontakty s vládou se tu mohou rychle potkat v jedné místnosti. A tahle místnost podle obvinění nebyla tak soukromá, jak si lidé uvnitř mysleli.
Než padne verdikt, je fér držet se slova „údajně“. Už nyní ale případ ukazuje, že závod o AI se neodehrává jen v benčmarcích a na pódiích konferencí, ale také v mnohem méně efektních věcech: ve fyzické bezpečnosti kanceláří, přístupových právech a obyčejných systémových logách.
