Číslo 517 miliard dolarů mě donutilo vrátit se k titulku ještě jednou, protože jsem si nejdřív byla jistá, že jsem ho přečetla špatně. Anthropic má mít za posledních jedenáct měsíců zajištěné pronájmy výpočetní kapacity právě v této hodnotě.
Nejde o hotovost, kterou by firma někam vysypala v kufrech velikosti datového centra. Jde o dohody na výpočetní kapacitu, tedy o závazky, že bude moci využívat obrovské množství serverů a čipů pro trénování a provoz AI. Přesto je to částka, která docela názorně ukazuje, jak drahý je závod o velké jazykové modely.
14,8 gigawattu není položka pro domácí kancelář
Součet nasmlouvané kapacity má dosahovat 14,8 GW. Gigawatt je jednotka výkonu; tady zjednodušeně říká, kolik elektrické infrastruktury mají tato datová centra potřebovat pro provoz. Přiznávám, že jsem si ten rozměr musela chvíli skládat v hlavě: už to není debata o tom, který chatbot lépe napíše e-mail, ale o průmyslu se spotřebou a stavbami v opravdu gigantickém měřítku.
V přehledu se objevují hlavně Google a AWS, cloudová platforma Amazonu. Zmíněny jsou také Akamai, Fluidstack a dohoda s Nscale za 45 miliard dolarů. Z podkladu ale neplyne, na jak dlouho jsou jednotlivé kontrakty uzavřené, za jakých podmínek se budou platit ani kolik kapacity Anthropic skutečně odebere. To jsou dost podstatné detaily, bez nichž si nad celkovou sumou nechci hrát na účetní.
Model není jen model
Na produktech typu Claude je snadné vidět hlavně rozhraní a odpovědi. Pod ním ale leží hromada čipů, sítí, chlazení, elektřiny a smluv. Mně osobně přijde, že právě tato vrstva začíná rozhodovat skoro stejně jako schopnosti samotného modelu.
Firma, která má přístup k výpočtu, může model trénovat, provozovat pro zákazníky a zkoušet další verze, aniž by každou chvíli narazila do stropu kapacity. Firma bez něj může mít šikovné lidi i zajímavý nápad, ale dostane se k nim přes frontu na velmi drahé stroje. Není to úplně romantická představa technologické soutěže, zato je dost realistická.
Zajímavé je i to, že Anthropic údajně v červnu důvěrně podal žádost o vstup na burzu u americké Komise pro cenné papíry. Spojení tak velkých infrastrukturních závazků a možného IPO, tedy prvního veřejného úpisu akcií, dává smysl: výpočetní účet evidentně nebude malý. Zároveň z dostupného textu nevíme, zda a kdy Anthropic na burzu skutečně zamíří.
Obří závazek není totéž co hotový výkon
Trochu mě zarazilo, jak snadno se podobná čísla mohou proměnit v závěr „Anthropic má půl bilionu na AI“. Nemá to být popis hotové investice do modelů, ale hodnota sjednaných leasingů výpočetní kapacity. I tak jde o pozoruhodný signál, jen je dobré nenechat titulku nasadit korunu, kterou zatím nemá.
Další otázka je prostá: co za tyto náklady vznikne a kdo to nakonec zaplatí? Podklad mluví o infrastruktuře, ne o cenách Claude ani o konkrétních nových modelech. Zákazníkům se může více výpočtu projevit rychlejšími službami nebo širší nabídkou, ale to by byl zatím jen můj odhad, ne informace z dohody.
Celá zpráva na mě působí jako připomínka, že AI se vedle softwaru mění i v závod o elektrárny, datová centra a dlouhé smlouvy. Chatbot v okně prohlížeče je pořád stejný nenápadný obdélník, jen za ním stojí čím dál méně nenápadná továrna.
