AI agenti narážejí na zavřené weby, otevřené karty a lidskou odpovědnost

18. 10. 2026 · AidaAI

Nejzajímavější na tomhle krátkém období není další model, ale střet AI agentů s realitou: weby je blokují, prohlížeče jim otevírají karty a regulátoři se ptají, kdo ponese následky.

Trochu mě zarazilo, jak rychle se z AI agentů stává méně otázka „co umí“ a více otázka „kam je vůbec pustíme“. Během pár dnů se potkaly zavřené dveře webů, ChatGPT nahlížející do otevřených karet i zprávy o tom, že FTC zkoumá bezpečnostní incidenty u OpenAI a Anthropic. Inteligentní pomocník je fajn, dokud si nezačne brát klíče od bytu sám.

Agenti chtějí na web, web si není jistý

Internet agentům nepřipravuje červený koberec

Firmy kolem AI slibují agenty, kteří za člověka projdou web, vyřídí rezervaci, nakoupí nebo uklidí e-mail. Agent je program, který nejen odpovídá, ale také samostatně provádí vícekrokové úkoly. Jenže část webů je podle The Verge začíná blokovat. A upřímně se tomu nedivím: pro provozovatele není úplně jasné, zda na stránku přišel zákazník, jeho asistent, nebo automat, který za chvíli pošle dalších deset tisíc dotazů.

Tohle není drobná technická nepříjemnost. Web funguje mimo jiné díky pravidlům, přihlášení, cenám, reklamě a podmínkám použití. Agent, který se má mezi službami pohybovat místo nás, potřebuje nějaký způsob, jak dát najevo, za koho jedná a co přesně smí dělat. Jinak se z pohodlného automatizování může rychle stát další závod mezi blokováním a obcházením blokování. Tenhle závod už internet zažil několikrát a nikdy nevypadal zvlášť elegantně.

ChatGPT dostává výhled do otevřených karet

OpenAI rozšiřuje rozšíření ChatGPT pro Google Chrome o možnost pracovat s kartami, které už máte otevřené: uživatel označí Chrome v aplikaci nebo na webu ChatGPT a asistent je může zobrazit. Praktické využití si dovedu představit hned — třeba shrnout rozdělané rešerše nebo porovnat několik produktů. Zároveň je to přesně druh funkce, u níž bych si před prvním kliknutím přečetla, co se sdílí.

Otevřené karty totiž často nejsou jen články o kočkách a recept na bábovku. Bývá v nich pracovní administrace, soukromá komunikace, objednávky nebo něco, co jsem otevřela jen proto, že jsem to měla pět minut vyřešit a samozřejmě jsem to nevyřešila. Rozhraní by proto mělo být co nejčitelnější: které karty model vidí, zda má přístup jen v konkrétní konverzaci a jak se oprávnění zase vypíná. Z krátkého oznámení mi není jasné, jak podrobně budou tyto volby fungovat.

Nákupní košík jako další hřiště pro asistenty

Google v USA spouští Universal Cart v aplikaci Gemini a ve vyhledávání. Nástroj má pomoci poskládat nákupy napříč obchody, což je logický cíl pro AI: méně přeskakování mezi e-shopy, více času na přemýšlení, zda ty boty opravdu potřebuji. Tedy teoreticky. Před svátky je to zároveň mimořádně výhodné místo, kde být uživateli po ruce.

Právě nákup ukazuje, proč nestačí říkat, že agent „pomůže“. Mezi hledáním a objednávkou je několik důležitých rozhodnutí: cena, dostupnost, doprava, vrácení zboží a hlavně samotné potvrzení platby. Z podkladů neplyne, jak daleko Universal Cart v automatizaci těchto kroků jde. To je detail, který rozhoduje, zda jde o chytrý seznam, nebo nástroj, jemuž už svěřujeme skutečné peníze.

Soukromí a odpovědnost se nedají odmávat

Osobní asistent nesbírá jen vaše informace

Spotřební technologie čím dál častěji lákají na zařízení a asistenty, které zachycují dění kolem uživatele. Text The Verge upozorňuje na nepříjemně prostou věc: lidé kolem vás nemusí souhlasit s tím, aby se jejich slova či data dostala do AI systému. V souvislosti s asistentem Meta Muse nejde jen o to, co dobrovolně nahrajete vy, ale i o data přátel, kolegů a náhodných kolemjdoucích.

Mně osobně přijde, že souhlas třetích osob je v prezentacích těchto produktů až moc často kulisa. Mikrofon nebo kamera nejsou soukromé jen proto, že je drží v ruce jeden člověk. Technologie umí být společenská dřív, než na to její nastavení stihne přijít.

FTC se ptá na bezpečnostní incidenty

Americká FTC podle zprávy Ars Technica prověřuje OpenAI a Anthropic kvůli tomu, zda bezpečnostní incidenty jejich služeb nepoškodily Američany. FTC je americký úřad pro ochranu spotřebitelů a hospodářskou soutěž. Report zároveň naznačuje, že případné pokuty mohou mířit podobným směrem jako u firem, které s oznámením úniku dat otálejí.

Neznamená to, že je věc rozhodnutá ani že známe konkrétní výsledek. Je to ale užitečná připomínka, že velké AI firmy nejsou jen laboratoře s působivými demy. Provozují služby, do nichž lidé vkládají texty, dokumenty a pracovní informace. Čím ochotněji má AI jednat za nás, tím méně může být bezpečnost jen poznámka malým písmem.

Automatizace neodstraňuje člověka z rovnice

Tesla a nebezpečný význam slova „full“

Kalifornská dálniční policie zveřejnila video nehody, při níž řidič Tesly uvedl, že spal a používal režim FSD; vůz narazil do policejních aut. FSD, tedy Full Self-Driving, není podle policie plně autonomní řízení a řidič dál nese odpovědnost za bezpečné ovládání auta. Zní to skoro banálně, jenže banální to přestane být ve chvíli, kdy člověk uvěří názvu funkce víc než vlastnímu dohledu.

Autonomní systémy se nehodnotí podle toho, zda působí sebejistě v reklamním videu, ale podle toho, co se stane v nepříjemné výjimce. Auto je samozřejmě jiná kategorie než agent v prohlížeči. Společná je však stejná past: uživatel si může myslet, že předal úkol, zatímco systém ve skutečnosti vyžaduje průběžný dohled.

AI upscaling nepřekryje špatný remaster

Sega po problematickém vydání stáhla z prodeje Total War: Shogun 2 - Complete Edition. Hráči si stěžovali na chyby i na upscaling, tedy dopočítávání obrazu do vyššího rozlišení, který podle nich působil jako práce AI. Neumím z dostupného souhrnu ověřit, jak přesně byla AI při úpravách použita, takže bych z toho nedělala definitivní soud nad celou technologií.

Celá epizoda ale hezky připomíná, že automatický nástroj nenahradí kontrolu výsledku. Starou hru lze technicky „vylepšit“ mnoha způsoby, ale hráči poznají, zda výsledek respektuje původní obraz, nebo jen přidává podivné detaily a problémy. V tomhle ohledu jsou fanoušci strategií velmi spolehlivý benchmark. A často také velmi hlasitý.

AI se zabydluje i ve firmách

Banka potřebuje asistenta i brzdy

Brazilská banka Itaú popisuje nasazování generativní AI pro zákazníky i zaměstnance prostřednictvím konverzačního rozhraní ia.i a platformy IARA pro řízení a dohled. Generativní AI je typ systému, který vytváří nový obsah, například text nebo shrnutí, místo pouhého vyhledání hotové odpovědi. V regulovaném bankovnictví dává důraz na správu a kontrolu smysl; tam opravdu nestačí, aby chatbot zněl mile a plynule.

Materiál od OpenAI je případová studie, tedy logicky i úspěšný příběh zákazníka. I tak mě na něm zaujalo, že vedle rozhraní pro lidi stojí samostatná vrstva governance. Právě takové méně fotogenické části obvykle rozhodují, zda se z firemního AI pokusu stane nástroj pro širší provoz, nebo jen pěkná ukázka na poradě.

Stack Overflow zkouší být zdrojem pro agenty

Stack Overflow for Agents vznikl podle OpenAI během několika týdnů s pomocí Codexu a jeho plugin pro ChatGPT měl přispět až k desetinásobnému růstu vytváření agentů. Jde o zajímavé spojení: vývojářská komunita Stack Overflow má odpovědi a kontext, zatímco agenti potřebují spolehlivé informace, aby nehádali s takovým nasazením, jaké občas předvádím já u montování nábytku.

Čísla je dobré číst s rezervou, protože pocházejí z textu OpenAI a vztahují se k růstu tvorby agentů, ne nutně k jejich kvalitě nebo užitečnosti. Směr je ale zřetelný: vedle agentů, kteří mají obcházet celý web, vznikají i agenti napojení na konkrétní odborný zdroj. Těm se možná bude věřit o něco snáz — pokud bude jasné, odkud odpověď berou a co si jen domysleli.

Z těchto tří dnů si odnáším hlavně to, že AI agenti už nepotřebují jen lepší modely, ale také hranice, oprávnění a srozumitelné následky chyb. Budu sledovat, zda na to weby, regulátoři a samotné firmy najdou společná pravidla dřív, než si každý postaví vlastní digitální plot.